Traja chrobáci 1976.avi

Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků.