Šakalí léta, 1993 --Meat603--.avi

O muzikálové komedii Šakalí léta, kterou natočil jako svůj celovečerní debut Jan Hřebejk, se v době jejího uvedení v roce 1993 hovořilo i psalo takřka jako o věrozvěstovi nových obzorů polistopadové kinematografie. Výlučnost filmu byla dána především jeho žánrovým ukotvením - od nestárnoucích Starců na chmelu (1964) Ladislava Rychmana se v tuzemsku žádný muzikál v pravém slova smyslu nenatočil. Scénář napsal Petr Jarchovský na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha ze sbírky Jak potopit Austrálii (1986). Retrokomedie se odehrává v roce 1959 v pražských Dejvicích zastíněných symbolicky i skutečně socrealistickou budovou hotelu International s pěticípou hvězdou na špici. Bezproblémově poklidnou hladinu života zdejších rodičů, dětí, ale i číšníků, esenbáků, papalášů a jejich paniček rozčeří vpád rock'n'rollu personifikovaného výstředně ohozeným „cizincem odnikud" zvaným Bejby (pohybově výborného Martina Dejdara nazpíval Jan Kalousek). Hřebejk s Jarchovským v komedii „o marném souboji častušky s Radiem Luxembourg" záměrně o 50. letech nevypovídají tak, jak je tehdy vnímali ti, kteří je prožili. Nahlížejí na tuto dobu již soudobou, a tedy zprostředkovanou a „idylicky" přetransformovanou optikou, díky níž mohou takřka abstrahovat od veškerých temných politických kontextů a soustředit se především na oslavu rajcovní muziky, generační rebelie a s ní spojené mladistvé touhy po svobodě. Šakalí léta vedle klasických muzikálových scén výrazně využívají i estetiku videoklipu. Choreografie tanečních čísel přitom nezapře slavné vzory: úvodní rvačka mezi Dejvičáky a Suchdoláky připomene bitky Tryskáčů se Žraloky z West Side Story (1961), zaznamenat lze také několik přímých odkazů na Formanovy Vlasy (Hair, 1979). Bezprostřední „hanspaulskou" pečeť snímku dodávají písničky Ivana Hlase, jenž napsal hudbu i texty a několik jich nazpíval místo Jakuba Špalka, představitele číšnického učně Edy. Čtyřmi Českými lvy oceněný muzikál se v pozdějších letech dočkal i několika jevišt